Kancelária Yogankageho

Natsuki

Po chvíľke som len videla ako Shizu opustila budovu a vydala sa niekam smerom po ulici. Teraz.. je na to asi tá najvhodnejšia doba.. prebehlo mi hlavou a tak som sa len stále po stromoch vydala za ňou. Bola som skalopevne presvedčená osloviť ju a spýtať sa jej to.. aj keď ma asi v živote nevidela a ak aj videla tak si ma asi nepamätá..
(presun)

Sairento Uchiha

Stojí a počúva každé jeho slovo pozorne. Prykyvuje teda len na jeho slová. Hm takže tími si každý hľadá sám. No to bude zábava hľadať silných shinoby. V tom však niekto zaklope a vojde dnu. To ho vyruší z myšlienok. Otočí sa teda za seba a všimne si ako dnuka vôjde nejaké dievča. Pozerá sa na ňu, ale ona si ho vôbec nevšimla stojí teda tam a ký sa tí dvaja rozprávajú tak on rozmýšľa či bude žiť u rodičov alebo nie. V tom si všimne že kým on rozmýšľa tak ona už aj odchádza, mal by sa tiež pobrať preč. Tak ďakujem Vám teda pane, dovidenia. Otočí sa a ide asi domov ku rodičom, ruky si dá do vrecka a odchádza.
(presun)

Minako Kyoko

Nějak jsem si to doštrádovala přímo ke kanceláři a zastavila se přede dveřmi. Zaklepala jsem trošku hlasitěji, nehodlala jsem dovnitř jen tak vtrhnout, ještě tam někoho bude mít a co já, ne, rušit jsem nikoho nechtěla a navíc takovýhle první dojem by nebyl zrovna fajn.
Na dveřích jsem žádnou ceduli nezahlédla, tak jsem doufala, že Yogankage bude v kanceláři. Jen málo z věcí mě dokázalo znervóznit, a tak mě samotnou překvpailo, že jsem netrpělivě přešlápla přede dveřmi a automaticky zkontrolovala složený vějíř na zádech. Ani ne tak proto, že bych se snad Yogankageho bála, ale uvidím ho poprvé v životě a tohle byl pro mě jakýsi zvyk, který mě vždy dokázal uklidnit. Nějak jsem nevydržela být v klidu, tak jsem se radši opřela o stěnu vedle dveří a čekala, kdy se ozve to spásné "dále".

Kasumi Hiashi

Nešla jsem nijak dlouho ale ani ne krátkou dobu.Dalo by se říci že jsem se po cestě dosti loudala. Svůj meč jsem měla přehozený přes rameno jako kdyby nic nevážil. Ve chvíli kdy jsem vstoupila do budovy kageho jsem chvíli počkala na ostatní a pak se vydala před dveře kageho. Svůj meč jsem si opřela o své tělo a jen lehce zaklepala na dveře. Tušila jsem že ten chlápek zase má něco na práci a nebo se jen tak fláká ale bylo mi to vcelku i jedno. Na tváři jsem měla neutrální výraz který snad nic neprozrazoval.Nic co bych nechtěla prozradit.

Fuuko

Netrvalo dlouho a dorazili jsme na místo. Nějakou dobu jsem stála před budovou venku a zamyšleně na ni hleděla. Až po chvilce mi došlo, že Kasumi zmizela v budově, a tak aniž bych si všímala Sairenta jsem rychle vběhla dovnitř, abych Kasumi dohnala. Nedávala jsem cestou vůbec pozor, takže bylo štěstí, že zrovna kolem nebylo nic, co by se dalo snadno rozbít. Zpomalila jsem a zastavila se až kousek před Kasumi, která už čekala u dveří. Napadlo mě, že už asi klepala, tak jsem jen čekala, až nás pustí dovnitř.

Minako Kyoko

Z kanceláře se stále nic neozývalo, tak jsem si jen pozvdechla, no to jsem si potom všimla nově příchozích. Obě dívky jsem si prohlédla a pak se mile pousmála.
"Tak, buď tam má neodkladnou práci nebo tam není, asi si počkáte, stejně jako já už tu celkem dost dlouho tvrdnu" Podotkla jsem a usmála se.

Sairento

Pomalinky dôjde už aj ona za Kágem a za tými dvoma, musel ísť trochu neskôr lebo ho zdražl niečo, ale už je tu. No vidí že Kausmi a Fuuko nie sú dnuka že čakajú vonka a tak k ním pribehen rýchlo a spýta. Prečo nie ste už dnu ? Čo ten paprda tm zase nie je ? Trochu sa pousmeje a v tom zbadá nejaké nové dievča pri nich, ktoré asi tiež čaká na Kágeho, no radšej sa ajj nepozdraví a oprise sa ostenu, pri čom si vzdychne. Pche to sa načakáme. Zodvihne hlavu a pozerá do stropu.

Kasumi Hiashi

Když pořád neotvíral trochu jsem se zamračila protože mi připadalo že tohle ten chlápek dělá naschvál. V tom jsem si všimla nějaký holky která cosi promluvila ale já ji poslouchala jen tak na půl.
,,Já ho asi zabiju.Teď si vzpomínám proč mi vždycky lezl tak na nervy" pronesla jsem jen tak tiše skoro až zdrceně. Opravdu jsem si myslela že bych s ním mohla vycházet ale jak když nikdy není tam kde jej lidé potřebují.
,,Přísahám že jestli neotevře donesu mu další várku čerstvých králíků!" zamručela jsem si pro sebe ale měla jsem dojem že to uslyšeli i ostatní. No co, nějak mi to nevadilo protože jediná Fuuko to mohla tak nějak pochopit. Leda že by ta druhá holka mě někdy potkala nebo mě znala z akademie jako největšího průseráře své doby. To jsem byla celá já. Stále o mě bylo vědět.
Uklidni se dítě . Kiro neříkej mi dítě. Tímhle mě moc neuklidníž nýbrž mě ještě víc nasereš takže ti radím mlč! odbyla jsem svého ducha a cítila jsem jak si Kira odfrkl od nelibosti. Chtěla jsem si o tom s ním promluvit ale ne v tuto chvíli . Teď jsem měla zrovna nervy na pochodu i když jsem si držela docela chladnou a klidnou tvář takže nikdo nemohl poznat že uvnitř sebe nadávám a jsem vytočená na chlápka kterej si říká Kage.

Fuuko

S hlasitým povzdechem jsem pohlédla na Sairenta, Kasumi i tu novou dívku, které jsem předtím jen mlčky kývla na pozdrav. "Fuuko se nudííííí. Jak dlouho tu budeme ještě čekat? Moooooo..." Brblala jsem a stěžovala si víceméně pro sebe, i když mě asi všichni slyšeli. Jenže mě to tu opravdu nebavilo. Stála jsem opřená o zeď a neustále z nudy poklepávala nohou o podlahu. Kdybych mohla alespoň něco vyřezávat, nebo tak, ale neměla jsem k této činnosti už nic sebou, kromě nožíku. Tohle čekání mě přímo ubíjelo. "Um...Buďto tam není, nebo spí." Konstatovala jsem se zamračeným pohledem upřeným na dveře. Odstoupila jsem od stěny, kladivo tam nechala opřené a přicupitala těsně ke dveřím, ke kterým jsem přiložila ucho, jestli neuslyším zevnitř nějaký zvuk.

Sairento

Sedí tam a pomalinky aj zaspáva, vôbec nič sa tam nedeje, je to nuda poriadna. No v tom ho prebudí Fuukin hlas tak sa len zobudí a pozrie na ňu. Vidí že sa nudí a poriadne, tak len si vzdychne a pozerá sa na Kasumi, Fuukou a potom aj na to nové dievča. Nakoniec na tu novú ukáže prstom a spýta sa. Hm, prepáč, ale ako sa voláš ? Nadvihne obočie, určite to zaujíma aj Kasumi a Fuuko, len ani jedna nemala asi odvahu sa jej to spýtať alebo to už vedia. Veď uvidíme či sa poznajú alebo nie.

Minako Kyoko

Taky jsem se začínala nudit a jen pozorovala ten ruch okolo sebe, zřejmě Yogankage neměl čas nebo už vážně nevím. Sundala jsem si vějíř ze zad a položila ho vedle sebe. Pak jsem zaslechla otázku toho kluka. Pousmála jsem se.
"Jsem Minako Kyoko, a vy?" Otázku jsem směřovala na všechny v místnosti. No, nevypadali, že by byli čerství Genini jako já, tak jsem se rozhodla to risknout.
"Umm, chtěla jsem se zeptat, nevíte něco o tvoření týmů nebo jak to funguje? Od Yogankageho se to zřejmě nedozvím.." Podotkla jsem a trhla ramenem směrem ke dveřím. Taky, že tahle otázka byl důvod mé návštěvy.

Kasumi Hiashi

Stála jsem dost dlouho jen tak tiše. Když stále nikdo neotvíral ani se neozval zamražila jsem se a znovu zaťukala. No spíše jsem zabouchala na dveře tak jak jsem to měla ve zvyku.
Když ta holka promluvila koukla jsem se na ni a moje zorničky se jen lehce rozšířili .,,Kasumi Hiashi " odpověděla jsem jí. Možná že jsem chtěla uvést i jméno svého přítele Kiri ale nakonec jsem si to rozmyslela. Nepotřebovali vědět jméno někoho koho neviděli a nějakou dobu neuvidí. Tak na co.
,,Co se týče týmů zdá se že je jen na genninech aby sami utvořili tými které chtějí. Je to sice moudré ale zdá se mi že i nezodpovědné.V týmu by měli být síly rozdělené tak aby se doplňovali.Ale to už je starost toho blbce kterej na nás kašle" dokončila jsem svůj proslov a jen lehce se usmála. Nějak mě to všechno začalo štvát.

Minako Kyoko.

Když promluvila Kasumi otočila jsem se na ní a poslouchala ji. Zajímalo mě to.
"Hmm, sami? Předpokládám, že vy už tým máte.." Dodala jsem a všechny tři si prohlédla. Hmm, tak tím jsou mé otázky na Yogankageho vyčerpány.
"Umm, děkuju za odpověď.." Podotkla jsem hned potom a usmála se. Přehodila si vějíř zpátky na záda a protáhla se. Tak je asi na čase, aby jsi našla dva volné geniny Minako a přesvědčila je o tom, aby šli dobrovolně s tebou. Pousmála jsem se a pak se rozešla dolů.
"Um, tak mé otázky byli zodpovězeny, mějte se.." Mávla jsem na všechny tři a tak se i rozloučila, abych se posléze z budovy vypařila.
(Přesun.)

Toshio Terumi

,,Ach jaj." povzdychol si Toshio a pokojne sedel v svojom kresle keď opakovane začul klopanie na dvere.,,Vstúpte." oznámil im nahlas a čakal kto sa ozve alebo vstúpi dovnútra.

Fuuko

Zamračila jsem se a odskočila odedveří, když osoba uvnitř kanceláře promluvila a vlastně nás tak pozvala dál. Ukázala jsem na dveře a s pořád zamračeným výrazem jsem rychle konstatovala. "Kage se probudil, Fuuko ho slyšela!" Sice mi bylo jasné, že ostatní ho také slyšeli, ale stejně jsme si to nemohla odpustit. Najednou jsem se zarazila a přebíhala pohledem z Kasumi na Sairenta a zase zpátky. Um..něco tu chybí.... "He! Už vím, ta dívka zmizela!" Oznámila jsem naprosto zbytečně a nechtěně nahlas a hned na to zakroutila hlavou, otočila se zpátky ke dveřím a vešla do kanceláře s ohlédnutím na zbytek svého nového týmu, jestli jdou za mnou.

Kasumi Hiashi

Stála jsem ještě chvíli a pak se konečně ozval. ,,Bylo na čase." pronesla jsem a fuuko již otevřela dveře vešla jsem tam i se svým velkým měčema trochu se usmála na Kageho. Nebylo to tak dávno co jsme spolu měli řeč. Vzpoměla jsem si na jeho misi. Naučit se chovat.Myslela jsem si že to už docela zvládám i když v jeho případě mi to dělalo problémy. Chtěla jsem utrousit nějakou poznámku ale pak jsem se rozhodla mlčet.

Toshio Terumi

,,No tak ale vás tu je." povzdychol si Toshio a preletel ich pohľadom jednu po druhej. Zavrel zložku s papiermi a odložil ju na kopu a pohľadom sa zameral len a len na nich.,, Tak dobre teda potrebujete niečo?" spýtal sa.,, Teda vlastne čo potrebujete odo mňa?" upresnil otázku.

Sairento

Stále tam sedí, pri čom je opretí chrbtom o stenu. Pomaly sa mu zatvárajú oči, ale aspoň so všimne že to dievča odišlo medzitým. Ako zaspáva tak niečo Fuukou povie. Povie že už je ten staý paprd hore. On ho síce npočil, leob je fakt unavený, ale keď vôjde Fuukou dnuka a za ňou aj Kasumi, tak sa len postaví, opraší si nohavice a vôjed za dnimi dnu do tej slávnej kancelárie. Postaví sa úplne na kraj, predsa len jedna ho môže udrieť z kladivom a druhá z mečom.

Fuuko

Kasumi šla hned za mnou, a tak jsem vklouzla bez obav do Kageho kanceláře a chvíli na něj jen tak hleděla. Úplně jsem zapoměla na pozdrav, nebo něco takového. Když promluvil, přelétla jsem pohledem po Kasumi a následně po Sairentovi, který vešel dovnitř. "Um..." Zamyslela jsem se s hlavou na stranu a přemýšlela, proč jsme vlastně přišli.

Kasumi Hiashi

Nějak jsem si všimla že ani jeden z těch dvou co měli být od této chvíle se mnou v týmu se nemají k tomu aby s Kagem promluvili.Jen jsem lehce zakroutila hlavou a koukla se tomu chlápkovi zpříma do očí.
,,Jen Vám oznámit že jsme utvořili tým a žádáme Vás tímto o misi" oznámila jsem mu a chtěla přidat nějakou poznámku ale raději jsem zůstala jen u svého malého úšklebku který musel stačit.
Můj výraz v obličeji jasně naznačoval že se začínám dost nudit a to bylo zlé. Když jsem se nudila vždycky jsem vytropila nějakou blbost kterou potom musel řešit kage.

Sairetno

Len tam tak počúva, nechce niečo povedať, keďže he tam ticho. No vtedy prehovorí Kasumi a povie tomu Kágemu pred nimi že sä tým, tak sa len pousmeje a prkývne. No radšej je stále ticho, predsa len povedala to tak že určit jej Káge niečo spraví, tajže to môže tu byť zaujímavé.

Toshio Terumi

,,Takže hovoríš, že chcete misiu?" povzdychol si a vytiahol papier z kopy. Položil ho na stôl a posunul smerom k nim.,, Pôjdete na okraj hranice Yogangakure no Sato." prehovoril náhle.,, Tam vyhľadáte ohrozený druh biele tigra. A skontrolujete ako ďalej prežívajú a v akom stave a počte sú." dokončil.

Fuuko

Poslouchala jsem Kageho a přitom stála víceméně za Kasumi, kam jsem si během chvilky stoupla. Necítila jsem se totiž v přítomnosti našeho Kageho zrovna uvolněně a příjemně už vůbec ne. Vypadalo to, že nám nakonec i tu misi dá a jakmile se zmínil o tygrech, můj zamyšleně-zamračený výraz okamžitě zmizel. Hééé, tygři... Tváří mi projel spokojený úsměv, jak jsem se rozplývala nad tím, že bych mohla poprvé v životě spatřit živého tygra a nějak jsem přestala vnímat ostatní.

Kasumi Hiashi

KOukala jsem na něj neschopna slov.Nejen že mluvil dost otráveně ale dát nám takovouhle misi?Kdo si ksakru myslí že jsem? Chovná stanice pro ohrožené druhy? To si myslí že nemám nic lepšího na práci? V duchu jsem začínala pěnit.Ovšem kdosi mě uklidnil.Ano byl to právě Kira který mi radil ať nedělám scény.
,,Fajn,já to beru" odkývla jsem ne příliš nadšeně. ,,A doufám že přístě ta mise bude lepší" zašeptala jsem spíše jen tak pro sebe. Nebo jsem si prostě chtěla rýpnout do našeho milýho Kageho.Každopádně to byla moje vlastní reakce na onu podřadnou misi kterou nám chtěl dát.
Nemohl se ničemu divit.Byla jsem profláknutá jakousi hyperaktivitou a moc se mi nezdálo že takhle mise je to pravé ořechové ale nechtěla jsem být vůči Kirovi hrubá a tak jsem jej vlastně poslouchala.

Sairento

Keď som za počul čo nam dal za misiu, chce som okamžire povedať že "Čo ?" No v tom ma však Fuuko a hlavne Kasumi predbehli. No hlavne Kasumi bol asi raiden nahnevaná predsa len tá jej psoledná veta na Kágeho bola dosť drsná. No musel som ju prijať, tak som nakoniec tiež len odvetil. Dobre ja to beriem. No čo sme tím a musíme plniť niekedey aj takéto misie, škoda dúfal som že prevetrám svoj sharingan, ale asi ho nebude treba na túto misiu. Otočil som sa teda k ním chrbtom a pomalinky vyrazil vonku. No asi ideme na to nie aby sme to mali čo najrýchlejšie za sebou. Dodal som a už osm otvára ldvere.