Byt: Kenji Uchiha

Zde bydlí mladý shinobi jménem Kenji

V tomto bytě se nachází:
Kuchyně: je to obyčená kuchyně s pracovní plochou,dřezem,malou lednicí,a sporákem.Také je zde spousta poliček a skříň.
Pokoj: V této části bytu se nachází postel,psací stůl,noční stolek a pár doplňků jako např.lampička
Toaleta
Koupelna: V této místnosti je umyvadlo a sprchový kout.Dále také skříň na ručníky.

Kenji Uchiha

Celou cestu jsem mlčky následoval Chira a přemýšlel kam mě asi zavede. Po několika minutách poměrně svižné chůze, jsme dorazili do nějaké oblasti kde byli domy a byty. Pro ninji, kteří nepatřili přímo do této vesnice a neměli tudíž ve vesnici klanové sídlo. Konečně jsme zahnuli k jednomu z domů a po krátkém stoupání do schodů. Podal mi klíč se slovy. Tohle je teď jen tvůj domov. Já jsem mu zdvořile poděkoval a klíče si vzal. Klič jsem vložil do zámku a odemkl. V klouzl jsem dovnitř a vyzul si boty na ven. Navíc jsem si i sundal svůj tmavý plášť a pověsil ho na věšák vedle dveří. Takto jsem se vydal do vnitřních prostor bytu. Po chvíli jsem prošel celý byt. Jeho pokoje byli celkem prostorné a vybavení sice obyčejné. Leč více než dostačující, protože jsem nebyl vybíravý. Po tomto okružním průzkumu jsem se otočil zpět na Chira. Tohle je vážně pěkné bydlení. Řekl jsem prostě a chvíli se odmlčel. Ehm tak co bude následovat teď? Nevěděl jsem jestli mě bude trénovat a nebo něco jiného. Pro jsem se ho raději optal.

Chirou Uchiha

,,Teď?" zopakoval otázku mladý jounin a při tom se trochu usmál. ,,Teď by jsi si měl odpočinout.Zítra v poledne začnu s tvým tréninkem.Tudíž ti radím se dobře vyspat" oznámil mu a sešel pár schodů dolů před dům. ,,Prozatím ti přeji hezký zbytek dne.A radím ti relaxuj.Bude se ti to hodit" zasmál se muž a s tímto smíchem se vydal kamsi pryč do útrob vesnice před sebou.Nějak ani nepřemýšlel co jej bude učit.Musel si prvně ověřit kolik toho umí ale i tak se mu tento jeho nový student velice zamlouval a tajně v něm spatřil svoji spřízněnou duši.
Pak si po nějaké chvíli uvědomil že mladíkovi neoznámil místo setkání ale jen nad tím mávl rukou.Bude se pro něj muset stavit.Stejně to ve vesnici moc nezná takže mu to příjde vhod. Už předem si připravoval v mysli všechny detaili které se budoui dít zítra.

Kenji Uchiha

Rozumím tak já tedy budu relaxovat. Přeci jen chtělo mé zranění čas na zotavení. Souhlasil jsem polohlasně s Chirem. No tak tedy na viděnou. Zavolal jsem na něj když už byl dole ze schodů. Potom jsem za sebou zavřel dveře a přemýšlel jaké to bude spát v tomhle novém bytě. Po většinu života mě obklopovala početná rodina a na tak velký klid a ticho jako jsem měl tady jsem nebyl zvyklí. Rozsvítil jsem světlo, protože se v venku již setmělo. Rozhodl jsem se, že se pokusím něco uvařit, ač mé kuchařské zkušenosti byli malé. Přesto se to po čase budu schopen naučit, když teď žiji sám. S těmito myšlenkami jsem se vydal k lednici. Tam jsem vytáhl vajíčka a nějakou zeleninu. Po chvilce hledání jsem našel v jedné z polic pánev a tu umístil na sporák se zapáleným plynem. Na pánev jsem rozbil vajíčka a vyhodil skořápky do koše. Poté jsem do toho vhodil zeleninu a koření. Po pár minutách jsem měl hezky vonící zeleninovou omeletu, kterou jsem z pánve sklepl na připravený talíř. S ním a a příborem jsem si sedl k dřevěnému stolu a pustil se do své večeře. Když jsem s jídlem skončil, umyl jsem po sobě všechno nádobí a dal ho oschnout. Byl sice už celkem pozdní večer a světla bylo venku jen velmi málo. Avšak s tím jsem si starosti nedělal. Otevřel jsem okno a vyskočil na střechu domu. Tam se moje oči červeně rozžehly, protože jsem aktivoval svůj Sharingan. Světla jako by rázem přibylo, protože se mé vnímání mnohonásobně zlepšilo. Viděl jsem teď skoro tak dobře jako kočka, ale ještě to ani nebylo zdaleka tak dobré. Jak to může plně rozvinutý Sharingan zvládnout. Postavil jsem se a rozhlédl se po blízkém okolí. Poté jsem ještě skákal po střechách v okolí a prohlížel si své nové sousedství. Už jsem začal mít pocit, že jsem si okolí do jednoho km čtverečního od bytu dobře zapamatoval. Proto jsem se vrátil na střechu svého domu a vklouzl opět do bytu otevřeným oknem. To jsem za sebou zavřel a zajistil ho. Po tom poskakování po střechách jsem byl celkem zpocený a proto jsem hned zamířil do koupelny. Tam jsem se svlékl do naha a vlezl do sprchového koutu. Zapnul jsem na sebe horkou vodu a užíval si ten příjemný pocit, který mé tělo očišťoval od nečistot které se na mě přes den usadili. Když jsem byl hotov. Vylezl jsem ven a ve skříni našel čistý ručník kterým jsem si osušil celé tělo, Potom jsem ho dal uschnou a znovu se začal přehrabovat ve skříni. Po nějaké chvíli jsem nalezl mezi ručníky i župan. Tak jsem si jej nasadil na holé tělo a vydal se do pokoje. Tam jsem si z brašny vyndal zápisník a zapsal si vše co jsem za den viděl, slyšel a cítil. Ještě jsem přidal důkladný nákres mapy okolí, které jsem dnes večer prozkoumal. Po dokončení svého díla jsem zápisník uklidil zpět do brašny. Už na mě začal opravdu doléhat únava a tak jsem zamířil do měkké postele, kde jsem se natáhl a zakryl příjemnou peřinou. Chvíli jsem ještě ležel a přemítal o událostech dnešního dne a možných scénářích mé budoucnosti. Tyto úvahy však poměrně brzy otupěli a já se vytratil do snové světa, kde jsem si ledasčeho užíval. Proto se mi během spánku vyčaroval lehký úsměv.

Kenji Uchiha

Vstal jsem poněkud později než jsem byl zvyklí. Přeci jen bylo mé tělo ještě hodně vyčerpané po tom incidentu. No slunce už bylo dost vysoko a já se proto vysoukal z postele. Hned jsem po sobě ustlal a vydal se zívajíc do koupelny. Tam jsem zjistil, že jsem po noci hrozně rozcuchaný a tak jsem patnáct minut strávil jen česáním. Konečně jsem svůj účes dostal do normální podoby a tak jsem přešel k důkladnému čištění zubů a další hygieně. Když jsem byl konečně hotov. Odebral jsem se do kuchyně, kde jsem si namazal dva krajíce tmavého toustového chleba s medem. Po snídani jsem se poctivě celý protáhl a byl připraven kdykoli vyrazit trénovat. Nevěděl jsem však kam. Jen jsem včera vzdáleně viděl nějakou plochu, zřejmě cvičiště. Z vysoké střech jednoho z domů v sousedství. Došel jsem tedy k předsíňce a tam se obul a následně nasadil svůj tmavý plášť se symbolem klanu Uchiha. Otevřel jsem dveře a vyšel pravou nohou ven. Na patě se otočil a zamkl za sebou dveře. Vyskočil jsem na střechu svého domu a tam si sedl do tureckého sedu. Položil jsem si ruce na kolena a zavřel oči. Slunce na mě svítilo a já takto začal meditovat a čekat na senseie.

Chirou Uchiha

Mladý jounin měl přes noc o čem přemýšlet.Stále se mu v hlavě honili mylšenky co by měl asi dělat a co toho mladého kluka bude učit. Jedním si byl ale jistý bude muset prověřit jeho zkušenosti.Nad touto myšlenkou jsem lehce pousmál.Pokračoval dále po ulici a jen hleděl před sebe.Před domem Kenjiho se zastavil ale vůbec nepozvedl hlavu,přesto promluvil. ,,Jsi připraven,Kenji?" zazněl docela hlsitě jeho hlas ačkoliv se na mladíka nikdo nedíval.Pod domem jen stála posatva která koukala kamsi do dálky.,,Doufám že ano,tento trénink procvičí tvé svaly ale i tvou mysl."Dokončil sensei a jen čekal na svého studenta.

Kenji Uchiha

Při mém rozjímání a meditaci mě vyrušil známí hlas Chira. Pomalu jsem otevřel oči a pomalu se postavil na nohy. V klidu jsem seskočil na zem vedle něho. Povšiml jsem si, že už čas poněkud pokročil, ač mi to ani předtím díky hluboké meditaci nepřišlo. Dobrý den sensei. Pozdravil jsem ho uctivě. Já jsem vždy připraven, protože je to jedno z pravidel které mi vštípil otec. Odmlčel jsem se a můj plášť a vlasy rozvířil silnější vítr. Tak tedy, kde začneme? Dodal jsem takovým prozíravým hlasem a byl duševně připraven na případný odskok. Kdyby na mě nějak zkusmo zaútočil.

Chirou Uchiha

Mladý Jounin pohlédl na svého studenta a jen lehce se usmál.I tak se mohl mladý gennin povšimnout jakýchsi jisker v jeho očích. ,,Však se dočkáš" koukl zvolna na oblohu a byl ještě nějakou tu chvíli docela tiše. ,,Jen mě následuj" dokončil po nějaké době a šel pozvolna ulicí jako vždy. Podivně se usmíval.V hlavě měl stále plán který mu prozatím dokonale vycházel. Byl pyšný na to že je jeho studentem právě člen jeho vlastního klanu.

Kenji Uchiha

Sensei se choval nějak jinak než obvykle. Tedy jestli jsem to mohl vůbec posoudit. Přeci jen jsem ho znal jen pár hodin. Navíc to podivní jiskření v jeho očích. To mě poněkud znepokojovalo. Avšak prozatím jsem to na oko úspěšně přecházel a dělal jako bych si ničeho nevšiml. Rozumím, jsem hned za vámi. Šel jsem za ním a za zády ho pořád sondoval očima. Něco se mi ne jeho chování nezdálo a očekával jsem nějaký podraz, či úskok z jeho strany. Pro teď mi však nezbývalo než ho následovat a tvářit se, že mu naprosto důvěřuji.

Kenji Uchiha

Pomalými kroky jsem se dostal ke svému bytu. Od pusy mi stoupala pára, protože se teplota pohybovala hluboko pod nulou. V jedné z kapes jsem po chvíli usilovného pátrání nalezl klíče a odemkl si tak vchodové dveře. V předsíňce jsem se vyzul a kabát pověsil na věšák. Neměl jsem chuť ztrácet čas a tak jsem zamířil rovnou do koupelny, kde jsem se svlékl a osprchoval horkou vodou. Poté jsem se osušil a vklouzl do županu. Ve kterém jsem spával. Oblečení jsem si vzal sebou do pokoje a úhledně ho poskládal do skříně. Zasedl jsem ke stolu a do svého zápisníku opět zaznamenal vše. Co jsem za dnešní den zažil. Hlavně to co jsem se naučil, protože jsem chtěl mít jistotu, že to nikdy nezapomenu. Když jsem s tím skončil, vydal jsem se do postele, kde jsem se zachumlal do peřiny a zhasl lampu vedle postele. Chvíli jsem se ještě převaloval, abych našel tu ideální polohu. Avšak po chvilce už bylo v pokoji možné slyšet, jen klidné oddechování.

Kenji Uchiha

Skrze zatažené žaluzie proudily tenké pramínky denního světla, ale Kenji stále spal klidným a nic nerušeným spánkem. V tom se ozval břinkot budíku, který tuhle idylku narušil. Následkem totiž byl fakt, že Kenji prudce vystřelil do sedu a žmouravě hledal hledal zdroj všeho chaosu. Když se mu podařilo budíky vypnout, protáhl se na posteli jako čerstvě probuzené kotě. Vůbec se mu nechtělo opustit svůj vyhřátý pelíšek. Proto ještě pár minut ležel zachumlaný a rozjímal o všem možném. Nakonec jsem přeci jen s maximálním vypětím odhrnul peřinu stranou a postel opustil. Ustal jsem a vydal se do koupelny dát si sprchu a vykonat ranní hygienu. Poté jsem se znovu vrátil do svého pokoje a tam se oblékl. Do brašny jsem si vložil svůj zápisník a vydal se do kuchyně. Tam jsem Si namazal celozrnný chléb s medem. Po snídani jsem umyl ušpiněné nádobí a odešel do předsíně, kde jsem si nazul své boty a nasadil si plášť. Plně připravený jsem se vydal vstříc dalšímu mrazivému dni. (přesun)